Photos of some of my murals in Galerie Na shledanou in Volyně, Czech Republic. … the show is up till mid-October
Also the interview in Czech and English that I made with the curator, Jan Freiberg:
Co tě přivedlo do Čech a co Tě
tady (kromě rodiny) drží dnes?
I came to CZ in
the first wave of Americans in the early 90s. I wanted to find a
romantic life in Europe and it was an easy way to feel that I had
“done something with my life” by simply moving far away. In the
beginning the economic aspects were also appealing that everything
seemed cheaper, but after living on the low salary available here,
the economic reality also becomes a trap and keeps me here to some
degree. On the brighter side it is true that CZ is a beautiful
country with good health care and public transportation. There are
many social democratic advantages in comparison with the USA.
Do Čech
jsem přišel s první vlnou Američanů na začátku 90. let. Hledal
jsem v Evropě romantický život a tím, že jsem se přestěhoval
hodně daleko jsem měl aspoň pocit že jsem „něco se svým
životem udělal“. Na začátku bylo také velmi přitažlivé, že
se všechno zdálo levnější, ale poté, co člověk žije z malého
platu je ekonomická realita jako past a to je také to, co mě tady
do jisté míry drží. Tou lepší stránkou je, že Čechy jsou
krásná země, s dobrou zdravotní péčí a veřejnou dopravou. V
porovnání s Amerikou je zde mnoho sociálních demokratických
výhod.
Pocházíš z rodiny s velkými
kulturními kořeny. Mohl bys popsat některé hlavní osobnosti a
co tě s nimi spojuje?
My mother was a
painter when she was
younger and I grew up studying her art history books. My father is a
writer .. so I sought to choose a creative path and art was easier
to avoid competing directly with my dad. My stepmother was the niece
of William Faulkner and so this example of a
genius in my
family circle, although I never met him as
he died in 1962, made it seem possible to reach for something more
than just a career. But in a way I gave up my American roots when I
moved here .. this is the sacrifice of the one who leaves his
homeland. Mississippi is the land of the Blues .. I guess that
melancholy and struggle stays with me.
Moje matka byla v mládí
malířkou a když jsem vyrůstal, studoval jsem si v jejích knihách
o dějinách umění. Můj otec je spisovatel .. takže jsem se chtěl
vydat tvůrčí cestou a ve výtvarném umění jsem se vyhnul tomu,
abych se s ním měřil. Moje nevlastní matka / otcova druhá žena
byla neteří Williama Faulknera. Příklad génia v rodinném kruhu,
i když jsem ho nikdy nepotkal, protože zemřel v roce 1962, tak pro
mě vytvářel zdání, že lze dosáhnout něčeho vyššího než
jen chození do zaměstnání. Svým způsobem jsem se ale vzdal
svých amerických kořenů, když jsem se sem přestěhoval .. pro
toho, kdo opustí svou zem, je to oběť. Mississippi je zemí Blues
.. Proto se mě asi melancholie a zápas nepouští.
Na svém facebooku je vidět,
že politické dění sleduješ přes americká média a
vyjadřuješ se k nim z pozice Američana. Možná díky
socialnim sítím žiješ mentálně ve spojení se svou domovskou
kulturou a politikou než s tou českou. Co si o tom myslíš a jak
vnímáš malé evropské měřítko?
It’s difficult for me
to be fully Czech and I hold myself at a distance. My Czech language
ability is still, after many years, pretty bad .. so yes you are
right about Facebook .. but I need to turn it off. I had hoped CZ
would develop more quickly .. I shared in the dream of Havel and I
didn’t understand the way people in the East and West still support
an Iron Curtain culturally even some 30 years almost after it’s
gone.
Je těžké být Čechem
naplno a tak se držím stranou. Moje znalost češtiny je po mnoha
letech stále mizerná .. takže ano, s Facebookem máš pravdu. ..
měl bych ho vypnout. Doufal jsem, že Čechy se rozvinou rychleji.
.. jako jiní jsem věřil v Havlův sen a nerozuměl jsem, jakto že
lidé na východě i na západě pořád udržují železnou oponu v
kulturním slova smyslu, a to 30 let poté, co je pryč.
4.Jak se žije americkému malíři v
Čechách?
I teach English and I
translate. I make very little money from my painting. I am a romantic
and a dreamer and I dont play the game of convincing rich collectors
to choose my work. Again I was naïve in that I believed people had
good taste and supported committed artists, when of course the
reality of the “art market” is much more about status and
superficial material concerns.
Učím angličtinu a
překládám. Malováním vydělám jen velmi málo. Jsem romantik a
snílek a nehraju hru na přesvědčování bohatých sběratelů,
aby si vybrali mé dílo. Byl jsem naivní, když jsem věřil, že
lidé mají vkus a podporují oddané umělce, přitom „umělecký
trh“ je mnohem více založen na věhlasu a povrchních
materiálních zájmech.
5.Jací umělci z amerických dějin
jsou ti blízcí? V čem se liší tvé malířské kořeny od těch
evropských?
From the previous
generation I admire the work of Philip Guston and Wayne Thiebaud. I
was in college in the mid-80s so the whole Neo-Expressionist movement
affected me. My mark is naïve, on the border of art brut .. I work
with my limitations and strengths, like any artist. I was quite
inspired by the Georg Baselitz show at the Rudolfinum and to see the
influence Guston had on his work. I like German and Italian painting
and I would like to believe an American can participate in the
cultural dialogue of Europe, even as it evolves. Lubos Typlt warned
me that Czechs are more concerned with Conceptual Art instead of
painting, which is dominated by Germany. Perhaps I would have had
better luck in Germany .. who knows …
Z předchozí generace
obdivuju dílo Philipa Gustona a Wayne Thiebauda. Na vysokou jsem
chodil v polovině 80. let, takže mě ovlivnilo celé
neo-expresionistické hnutí. Můj rukopis je naivní, na hranici
art-brut .. Jako každý umělec, dělám, co umím. Udělala na mě
dojem výstava Georga Baselitze v Rudolfinu a uvědomil jsem si vliv,
jaký na jeho dílo měl Philip Guston. Líbí se mi německá a
italská malba a rád bych věřil, že jako Američan se můžu
podílet na kulturním dialogu Evropy. Luboš Typlt mě varoval, že
Češi jsou více zatíženi na konceptuální umění spíše než
na malbu, kterou zase ovládaji v Německu. Možná bych se byl
uplatnil v Německu .. kdo ví ..
6.Konec večírku. To je název tvé
výstavy v Galerii Na shledanou. Jak ho můžeme chápat?
The monkeys represent
humanity, the empty bottles is our depleted environment. We are at a
critical place in our relationship to technology and progress. I feel
we are still little more than monkeys in our understanding of the
world, and in fact the monkeys themselves are more connected to
nature than we are. We take and take, but we don’t give back to the
world. The party (1945-2008, post-WWII reconstruction) is over ..
what comes next? We need to have more respect for the world we live
on because we are are on this planet together. We either live or die
all together. The ship is a journey, we are all on a journey, but to
where?
Opice představují
lidskost, prázdné lahve jsou naše vyprázdněné životní
prostředí. V našem vztahu k technice a pokroku se nacházíme v
kritickém bodě. Mám pocit, že jsme jen o málo chytřejší než
opice v tom, jak rozumíme světu, opice jsou dokonce s přírodou
spjaté více než my. Pořád jen bereme, ale nic světu nevracíme.
Večírek (1945 – 2008, poválečná rekonstrukce) skončil .. co
bude dál? Ke světu, v němž žijeme, musíme mít větší
respekt, protože jsme všichni na jedné lodi. Buď spolu budeme žít
nebo spolu umřeme. Loď je cesta, všichni jsme na cestě, ale kam?
7.Je ti blízká tématika konce,
smrti. Ve svých obrazech pracuješ někdy s atributy smrti. Co tě k
tomu vede?
Still life painting
in the classical sense of memento mori
led me to the theme of death. Moving to
CZ and seeing Renaissance and Baroque culture closely helped me feel
the power of the symbolic still life. Also having my own child and
getting older myself opened up this theme for me. Often the art
market focuses on the energy of young artists, but what do they know
of the world? I think after we live and see the world, we begin to
understand what we can say in response to it.
Malba zátiší v klasickém duchu
memento mori (pamatuj na smrt) mě přivedla k tématu smrti.
Příchod do Čech a bližší seznámení se s renesanční a
barokní kulturou mně daly pocítit sílu symbolického zátiší.
Téma mi také otevřela otcovská zkušenost a stárnutí. Umělecký
trh se často zaměřuje na energii mladých umělců, co ale ti vědí
o světě? Myslím, že teprve když žijeme a zakoušíme svět,
začínáme rozumět, co máme na něj odpovědět.
8.Často maluješ klasické zátiší.
Které tradiční alegorické předměty používáš a které jsi na
scénu přinesl sám a proč?
I answered this
above, but I feel my addition of the monkeys as a mirror of the
viewer .. a living presence among the objects. Still life painting
reveals an inner psychic landscape, it’s rich with association. As a
small theatre stage, it also has its weaknesses.
Už jsem na to odpověděl
výše, ale můj vlastní příspěvek pociťuju v opicích, které
jsou jako zrcadlo diváka … živé bytosti mezi předměty. Zátiší
odhaluje vnitřní psychickou krajinu, která může být bohatá na
asociace. Jako malé divadelní jeviště má ale také svoje
slabosti.
Měl bys chuť sám
charakterizovat svou práci?
My work is a poetic
response to my lived condition. Some aspects of my life as an
immigrant are reflected in the monkeys who cannot speak, the
emotional contact with faces and eyes.
Moje dílo je poetickou
odpovědí na mou žitou zkušenost. Určitý aspekt mého života
coby imigranta se zrcadlí v opicích, které neumí mluvit, v
emočním kontaktu pomocí obličeje a očí.
Co Tě zaujalo ve Volyni?
I was quite
drawn to the river Voltynka and the benches on
both sides of the river .. the beautiful sunsets created dioramas of
village life: families with baby carriages, girls smoking on the
benches. The graveyard and the devotion of people coming to clean
the graves is very touching. I saw one Italian name there on a
grave, so even here a few outsiders among you.
Velice mě přitahovala
řeka Volyňka s lavičkami na obou březích … krásný západ
slunce vytvářel diorama života na venkově: rodiny s kočárky,
dívky pokuřující na lavičkách. Hřbitov a velmi dojemná
oddanost lidí, kteří sem přicházejí starat se o hroby. Na
jednom hrobě jsem viděl italské jméno, takže i tady mezi vámi
je alespoň jeden outsider.
…
